|
|
Well-being žáků 1. stupně ZŠ ve vztahu k přístupu učitele a školním výsledkům
Janotová, Eliška ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Práce představuje téma well-beingu neboli duševního zdraví ve spojitosti se školním vzděláváním na prvním stupni základní školy. Well-being se stává čím dál více aktuálním, ukazuje se, že well-being ve škole může ovlivňovat postoj žáků k učení a ke škole i jejich školní výsledky. V teoretické části je objasněn pojem well-being z několika různých pohledů, jsou uvedeny definice sloužící k různým účelům a soustředících se na odlišné aspekty well-beingu. Jsou představeny výzkumy zkoumající well-being zejména na základní škole, programy podporující well-being dětí a spojitost well-beingu s pocity žáků, se školními výsledky a s přístupem učitele. Dále je představena role well-beingu ve vzdělávání dětí a její zohlednění v kurikulu různých zemí a je zmapována situace zohlednění well-beingu žáků v praxi 1. stupně ZŠ. Praktická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo porovnat míru well-beingu žáků ve třech třídách pátého ročníku na 1. stupni základní školy s odlišným přístupem učitele k výuce i vedení třídy. Zároveň byl zkoumán vztah well-beingu a školních výsledků žáků. KLÍČOVÁ SLOVA well-being, well-being na 1. stupni ZŠ, duševní zdraví, přístup učitele, mladší školní věk, školní výsledky
|
|
|
Oborové čtení ve výuce zeměpisu: přístupy učitelů v širším kontextu
Kafková, Michala ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku oborového čtení v Česku, kterou prozkoumává prostřednictvím přístupů učitelů zeměpisu. Teoretická východiska disertační práce diskutují klíčové pojmy (oborové čtení, přístup učitele, text a jeho náročnost) a vsazují zkoumanou problematiku do širších souvislostí profesního učení učitelů. Výzkum realizovaný v rámci disertační práce čerpá z dotazníkového šetření; k analýze dat používá metodu zakotvené teorie. Výzkum je členěný na dvě části, první výzkum se snaží odhalit ve výpovědích učitelů, jakým způsobem přistupují k zařazování oborového čtení do výuky zeměpisu, jaké faktory jim v implementaci oborového čtení brání a jaké pomáhají. Druhý výzkum je zaměřen na odhalení hledisek, která učitelé zeměpisu používají pro hodnocení náročnosti textů využitelných ve výuce zeměpisu. S oporou o paradigmatický model byla vytvořena typologie přístupů učitelů zeměpisu k oborovému čtení. Výsledné typy jsou čtyři a odrážejí rozdílné podoby dvou kategorií typologie. Typologie vychází jednak ze způsobu, jak učitel propojuje čtení s dosahováním zeměpisných cílů, a dále charakteru činností žáků definovaných úrovní myšlenkových operací a četností aktivního zapojení žáků do procesu učení. Proces implementace oborového čtení je ovlivněn řadou faktorů, které mohou nabývat...
|
|
|
Znalosti, postoje, sebedůvěra učitelů v přístupu k žákovi s epilepsií
BÁRTOVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá tématem přístupu učitelů k žákovi s epilepsií, tedy jakým způsobem a jakou mírou ovlivňují znalosti, postoje a učitelova sebedůvěra chování k takovému žákovi. Cílem práce je prozkoumání a přiblížení teoretické vybavenosti učitelů na žáky trpící epilepsií a jejich schopnost je prakticky použít. Dále tato práce zjišťuje, jak moc si učitelé v této problematice věří a jaký mají pohled na tuto nemoc. Práce obsahuje dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje teorii o epilepsii, studiím o problematice znalostí a postojů učitele k žákům s epilepsií v českém i zahraničním prostředí a přístupu učitele k žákovi s epilepsií. V praktické části je hodnocena úroveň znalostí o epilepsii učitelů vyučujících žáka s epilepsií pomocí psychometricky ověřených nástrojů. Dále předkládám výsledky postojů učitelů k epilepsii měřených psychometricky ověřeným dotazníkem ATPE. Na závěr diskutuji nasbírané výsledky se zahraniční literaturou.
|
host ::
RSS.